(00102) Emanuel Lešehrad (1877-1955)

Česká elektronická knihovna je velmi zajímavý projekt a už tu o ní byla řeč. Člověk virtuálně listuje starými sbírkami, které nepřežily vlhkou plíseň či žhavý popel století v mnoha exemplářích – vydávaly se ve stejných nákladech tenkrát jako dnes--, a říká si, jaký div, že se dají stále číst. Někdy mne mrzí, že dnešní časopisy v honbě za reflexí současné poezie, tu starou, snad až na některá literárně historická pásma, téměř zcela pomíjejí. Vznikl tu jistý úzus, který se jen nesnadno překonává. Některé z básní, které vznikaly před desítkami, stovkami lety, nejenže mají svou hodnotu literárně historickou, ale také nepochybnou hodnotu nadčasovou, sdělnou i pro současný kontext. Třeba by se redaktoři literárních periodik místo napínání svalů, aby své číslo naplnili kvalitními texty, mohli ponořit do archívů a vykutat něco, co dobový vkus pohřbil do literárního sklepa, co ale zráním a zapojením do nového kontextu získalo jas a uležele vláčnou strukturu, čerstvý odér. Objevnou novost. Je mi líto, že jen velmi zřídka je možné na stránkách Tvaru, Hosta, Welesu a dalších literárních časopisů zahlédnout báseň staršího data. Anebo říkáte, že patří jen do čítanek?

Celý článek