(00136) Yveta Shanfeldová (1957)

Báseň, kterou zde uvádím, je z básnické sbírky Místo nedělí, která vyšla jako 12. svazek velmi zajímavé edice MaPa u M.Stöhra v Brně v r. 2009. Je to jedna z básní,  která mne uchvacuje svou expresivní přírodní nespoutaností, rvavou a dynamickou bolestí;  je jako výtrysk z útrob hmoty, který zpřehází dole a nahoře a obnaží vrstvy. Prostě moc pěkná báseň – aspoň pro mne.

VISEL POD ZEMÍ

držel se za pochodu kopyta,

košatého stehniska, s bolákem plodů

už na jaře tlel, sebe

vzýval, boha proklínal, vyřvával

a pral se v hmoždíři, dávil se

prýštícím májovým chámem

léta.

Černá noha s korunou a zpěvem ptactva

tlačila jej do země a vyrůstala

z něj, a její květ byl nejsladší,

když odkvétal.

(00135) Nejnovější básně v Atempo Revue

Najdete zde

Celý článek

(00134) Jana Šilerová

Když se urodí pěkný text, pospíší si hned každý, aby jej uvedl – nic ve zlém. Tak se tato povedená báseň objevuje ve zhruba stejné době i v Hostu i Tvaru – a na mém blogu.

Adaptace na tmu

a co je vůbec

život jednoho:

židle u stolu

promáčknutý sedák

či snad hrnek s modrým květem

v krabičce ostropeřec, máta

nebo ty tiché ruce

kterýmas živila

zvedala

držela zpříma

anebo lůžko nasáklé bděním

prostřeno pro všechny

co znají cestu popaměti

a tamhle -

hladina tvého čela

to musel přec být život:

hřeben

tvé vlasy, pak tvé čelo

urovnaná tma – -

dál nedohlédnu

(00133) Nejlepší české básně

Titul Nejlepší české básně splňuje přesně takové pohoršení, jaké měl. Aniž by kdo antologii četl, už se o ní živě diskutuje:www.totem.cz nebo www.citarny.cz. Na Portálu české literatury raději změnili název antologie úplně, jak jim slovo nejlepší nešlo od úst a od ruky. Koho tohle téma zajímá, ať se jde podívat do kavárny Krásný ztráty 18.11 v 19:00, kde bude v rámci Dne poezie antologie představena.

Titul antologie předčil v subverzivnosti server iDnes.cz v článku s horrorovým titulkem Čeští básníci se pokusí o zmrtvýchvstání poezie, inspirovali je k tomu Američané. K jejich kreativitě nelze snad ani nic dodat. Každopádně už teď se těším, až bude kniha na světě.

(00132) 333 i z Roudnice

Bylo krásné počasí a já se převáděl doma – jako bych byl v obýváku na gauči. Ale roudnická galerie i Roudnice za návštěvu stojí.

Pořad CT: Třistatřicettři

(00131) Škola poezie

Uznávám, že blog trochu zanedbávám. Ale než se sem opět vrátím, několik odkazů na nesmrtelnou školu poezie na YouTube.

Jáchym Topol

Ivan M. Jirous

Ivan Diviš

Petr Král

Zbyněk Hejda

Jiří Kuběna

Miroslav Holub

Ladislav Novák

Josef Hiršal

Ivan Wernisch

(00130) Lobkowicz a Roudnice

Jako roudnický patriot jsem si se zájmem přečetl obsáhlý článek v Boston Magazine o Williamu Lobkowiczovi a jeho vztahu k Čechách, peripetiích ohledně navracení komunisty ukradeného majetku i o jeho záměrech s původně sídelním zámkem roudnické lobkowiczské větve, Roudnicí nad Labem. Z článku čiší bezradnost nad tím, jak zrenovovat a zachovat roudnický zámek. Největší problém je s jeho využitím – jako by chyběl realizovatelný nápad. Své plány má se zámkem roudnický obyvatel Michal Horáček. Něco se začalo hýbat i po nedávných změnách na radnici. Plány a nápady se vynořují a opět mizí, zámek chátrá ponechán ve stavu, který rozesmutňuje všechny roudnické patrioty. Slouží jako sklad nábytku, který se nevešel do Nelahozevsi ani nikam jinam. Zdá se, že řešení je zatím daleko.

Článek v Boston Magazine v angličtině s fotografiemi zde.

(00129) Děčínští autoři v Roudnici

Přijměte pozvání na autorské čtení děčínských autorů, které se uskuteční v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem ve čtvrtek 7. května. Začátek je v 18.00 hodin. Z knih a rukopisů budou číst skvělí básníci Radek Fridrich, Tomáš Řezníček a v Roudnici žijící Petr Váradi. Moderovat budu já a těším se na všechny, kteří si přijdou básně poslechnout.

Roudnice má dobré vlakové i autobusové spojení – to dodávám pro ty, kteří zvažují, zda přijet z Prahy či odjinud.

(00128) Rath, Rath, Rath!

Jsou malí zaprdění ublíženečkové; celé dětství přezíraní, snad šikanovaní. Nikdo si s nimi nechtěl hráth. Jednou ale přišla jejich chvíle a oni zaťali drápky. Z kouta se ozvalo: Prdel, kretén, sráth! A ono to fungovalo. Z otloukánka byl hrdina. Otloukánek, co se povznesl nad jiné otloukánky. Od té doby mluvil za ně. S jídlem rostla chuť. Na sprosťáctví si vystavěl kariéru. Dostal se až do parlamentu. A teď naposledy: "Mohl jste si odpustit ty invektivy, protože já jsem známý sprosťák, to dobře víte. A pokud mě omlouvá vrozená infantilita, pak vás omlouvá nejspíš vrozená či získaná debilita," na adresu jistého malíře Ivana. "Kdybyste ty jeho práce ukázal psychiatrovi, možná by stanovil šokující diagnózu. Všude je tam samá krev a rozčtvrcená těla". Kdybyste Ratha ukázali psychiatrovi, jeho diagnóza by nebyla šokující, ani překvapivá. Diagnóza byla dávno stanovena, víme my.

Ivan Bukovský: Přes plot / 170x270 / 1989

(00127) Jakub Řehák (1978)

Mnoho vynikajících veršů, několik skvělých básní. Myslím, že s jeho poezií sdílím i jistou část expresivního vidění. Rozhodně doporučuji přečíst Jakubovu sbírku Světla mezi prkny (Agite/Fra 2008).

(00126) Pandora. Všednost.

Vyšlo nové číslo Pandory, tentokrát o všednosti. Přijměte pozvání na křest. Vhodné jak pro zapřísáhlé stoupence, tak i nesmiřitelné odpůrce literární (i jiné) všednosti. Pokud mi nějaká všední překážka nezabrání, i já přijedu a rád se s vámi potkám. Odkaz zde.

(00125) Entropa

Abych se přidal: Černého Entropa ukazuje, že uměleckým dílem není vlastně ta plastika, jako taková, (na mne až příliš explicitní) ale nakonec to, co podnítila. Smích nebo pobouření nebo zlomyslnost. Mystifikace nejdříve české vlády a pak veřejnosti na tiskové konferenci. Škodolibě očekávaný akt slavnostního odhalení. To všechno, o čem se píše v novinách. Katalog s neexistujícími autory. Hra se stereotypy a prvoplánovost, která z ní čiší, byť nemůže být jiná, chce-li, aby jejím produktem bylo to, co je zde tím skutečným záměrem: Humbuk jako umělecké dílo.

Takže, Davide Černý, za nic se neomlouvat, žádné makety nesundavat, to radši válku s Bulharskem!

(00124) Karl Marx (1818-1893)

"Owners of capital will stimulate working class to buy more and more of expensive goods, houses and technology, pushing them to take more and
more expensive credits, until their debt becomes unbearable. The unpaid debt will lead to bankruptcy of banks, which will have to be nationalized, and State will have to take the road which will eventually lead to communism."

Karl Marx, 1867 (čerpáno ze spamu mého e-mailu)

(00123) Ikarův pád

V knize A. Manguela, kterou jsem dostal k Vánocům, mne zaujal úryvek básně W. H. Audena, jednoho z mnoha velkých anglických básníků, který je překladateli bohužel trochu opomíjen (podrobněji zde). Snažil jsem se zjistit, zda jeho báseň Musee des Beaux Arts byla již do češtiny přeložena celá. Bohužel jsem tu v Roudnici omezen jen na internet, z netrpělivosti jsem si tedy přeložil báseň sám. (Pokud byla, dejte mi vědět) Nabízí zajímavý pendant nejen k obrazu P. Bruegela staršího, ale i mnou již dříve přeložené básni W. C. Williamse (Tvar 10/2007). Obraz i obě básně:

(00122) Miroslav Holub (1923-1998)

Bylo by jistě zajímavé udělat průzkum, zda by básnici přistoupili na mefistofelský obchod a prodali celé své básnické dílo za jednou jedinou báseň, která by se stala nesmrtelnou klasikou nebo dokonce zlidověla (bohužel, nezbytnou součástí takovéhoto procesu zlidovění je i zapomenutí jména autora a na to by se ješitným géniům poezie přistupovalo jen nerado). Nevím, jak by se tvářil Sládek na to, že z celého jeho ohromného dílo zbyly jen Velké, širé, rodné lány a Lesní studánka, z Wolkera Poštovní schránka a z Kainara Sříhali dohola malého chlapečka, abych uvedl ty nejtrčivější případy (a to jsem zapomněl na Nerudovy zvulgarizované hrdobce). Předpokládám, že z Holana se zná nazpamět jen Ptala se tě... Mácha by jistě také uspěl s několika verši, spíš než s celou básní. Tohle mne napadalo, když jsem se v souvislosti s letošním výročím narození a úmrtí Miroslava Holuba pokoušel rozpomenout ne některou z jeho básní. Na mysl mi přišlo jen pár veršů, uhrančivých a snad i (v mé představě) děsivých... Tady jsou:

Celý článek

(00121) Nejpopulárnější český básník

Aby se poezie dostala do večerních zpráv byť veřejnoprávní televize, musí být jistě velká nouze o události. O tom, jak se o poezii referuje, si můžete udělat obrázek sami. Nepokrytě jsem ale rád, že se událostem, jako je Den poezie, které existují z podivuhodného nadšení a navzdory všem principům utilitaristické evoluce, občas podaří dostat na obrazovky v hlavním vysílacím čase. Ani veřejnoprávní televize (mám z toho termínu kopřivku) se nedokáže vyhnout bulvárním manýrám (což je koneckonců velký problém i tohoto blogu), to je věc známá a není ji třeba rozvádět.

Celý článek

(00120) Ondřej Buddeus (1984)

Ondřej mne vždycky potěší inteligentním humorem. Nebojí se experimentovat. Že je schopen napsat i angažovanou báseň, mne nepřekvapuje. Další básně zde.

Celý článek

(00119) William Blake (1757 - 1827)

Červ v růži je jistě perla mezi básněmi. Snad se mi překlad povedl.

(00118) Zatím poslední

Na mnohé dotazy: zatím poslední mé básně možno číst ve Welesu 30-31 a dvouměsíčníku Listy 2/2008, kde jsou uveřejněny i některé mé překlady (ještě není v archívu). Další překlady, rozhovor s D. Lehmanem o Nejlepší americké poezii a kratší fejeton věnující se aktuální situaci na poli básnické tvorby v Hostu číslo 9, který je právě v tisku.

Celý článek

(00117) Jan Křesadlo (1926 - 1995)

O českém géniovi více na stránkách věnovaných přímo jemu. Tutéž báseň lze slyšet přímo v autorově podání.

Celý článek