(00136) Yveta Shanfeldová (1957)

Báseň, kterou zde uvádím, je z básnické sbírky Místo nedělí, která vyšla jako 12. svazek velmi zajímavé edice MaPa u M.Stöhra v Brně v r. 2009. Je to jedna z básní,  která mne uchvacuje svou expresivní přírodní nespoutaností, rvavou a dynamickou bolestí;  je jako výtrysk z útrob hmoty, který zpřehází dole a nahoře a obnaží vrstvy. Prostě moc pěkná báseň – aspoň pro mne.

VISEL POD ZEMÍ

držel se za pochodu kopyta,

košatého stehniska, s bolákem plodů

už na jaře tlel, sebe

vzýval, boha proklínal, vyřvával

a pral se v hmoždíři, dávil se

prýštícím májovým chámem

léta.

Černá noha s korunou a zpěvem ptactva

tlačila jej do země a vyrůstala

z něj, a její květ byl nejsladší,

když odkvétal.

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře